Ahoj vsichni. Tak jsem se zase konecne dostala k tomu, abych napsala dalsi report. Minuly vikend jsme vyrazili za kamaradem Alesem Bartou, podivat se na ambulanci a porodnici v Itibu. Ales uz nekolik let travi vetsi cast roku v Keni, kde pod zastitou Adry vede ambulanci a porodnici pro mistni nemajetne obyvatelstvo.
To co se mu za tech par let podarilo vybudovat je dost neuveritelne. Mala vesnice, ktera se ovsem jmenuje Itibo town, ja stejna jako kazda jina vesnice v tehle oblasti, jen primo na namesti se za velkou branou schovava na mistni pomery nadstandardne vybavena a udrzovana ambulance. V zahrade na lavickach posedavaji cely den mistni, celou noc se potaci po zahrade navstevnici a na plote je vecne nalepeny dav deti. Ales ma velke plany, behem par mesicu mu prijede nekolik mediku na dobrovoulnou staz, otevre zubni ordinaci (takze pokud byste vedeli o nejakem odvaznem zubari, ktery by chtel na par mesicu do Afriky, tak dejte vedet) a shani dalsi penize na dostavbu luzkove casti, podporu mistni spoly a spustu dalsiho. Doufam, ze vsem, kteri za nami prijedou, se podari aspon na vikend do Itiba podivat, protoze to opravdu stoji za to. Je to uplene jina Kena, nez kterou jsme doted meli sanci poznat.
Uplne bych zapomnela na adrenalinovou cestu. Itibo a okoli je sice krasny a urodny kraj, ale dopravit se tam neni uplne snadne. 400 km dlouha cesta z Nairobi zabere peknych 6 az 7 hodin. Vyjizdeli jsem v sobotu brzy rano, bohuzel hned na okraji Nairobi nas zastavila policejni hlidka a vzhledem k tomu, ze radary ani pristroje na mereni alkoholu v krvi jsou v Keni nedostatkovym zbozim, tak jedine co muzou pani policiste kontrolovat je povinna vybava auta a pojisteni. Pojisteni jsme sice meli, ale tu povinnou vybavu se nam uz na posledni chvili sehnat nepodarilo. Objeli jsme sice par benzinek, ale nic jako lekarnicka, hasicak anebo vystrazny trojuhelnik se tu na benzinach neprodava. Zato muffinu, fazoli v tomate, susenek, hranolek a podobnych ptakovin je tam spousta.
No hned jak na nas policajt mavnul, tak nam bylo jasne, ze bez pokuty, ehm, tady teda spis bez uplatku, se tahle zastavka neobejde. Vrhli se na nas hned dva, jeden takovy nouma a druhy opravdu nekompromisni. Po lekarnicce se pidili driv nez jsme stacili odpovedet na pozdrav. Vyjmenovali asi pet veci, z nichz ani jednu jsme v aute nemeli. Nedali se udolat ani Kubovym nalehanim, ze mame novy hever, jeste originalne zabalenyJ Travili jsme se utrpne, odhodlane i prekvapene, ale nic z toho nepomohlo.
Pocitali jsme s tim, ze chlapci si vic jak o tisic silinku nereknou, ale tihle dva byli z ponekud draheho kraje. Ortel znel bud 5000 silinku na miste a bez dokladu samozrejme anebo 20 tisic a navsteva soudu. Soudu se rozhodne v budoucnu nevyhneme, s tim jsme smireni, Pri zdejsich pomerech to ani jinak nejde. Ale tentokrat nas trosku vydesila ta 20ti tisicova suma, a tak jsem po nekolika minutach smlouvani tech 5 tisic radsi zaplatili. Ja bohuzel jeste o par set vic, protoze jsem si do pasu omylem zastrcila petistovku a pan policajt to zrejme pochopil jako priplatech za vstricne chovani a penize si bez mrknuti strcil do kapsy. Vzhledem k tomu, ze prumerny plat policisty a v podstate vsech tady je zhruba 10 tisic silinku na mesic, tak pocitam, ze si panove dost prilepsili. Doufam, ze si vecer u kukuricne kase aspon zavzpominali na stedre belochy :)
No nicmene, my se Zuzkou jsem tenhle incident prestaly docela v pohode. Vsak jsem si za to mohli sami. Ale kluci to nejak nemohli rozdychat. Tomas prestal na 3 hodiny uplne mluvit a Jakub porad vymyslel jak ty policajty priste odrbat. 3 hodiny spekuloval, na nic sice neprisel, tak si aspon od plic zanadaval. Z te korupce se cloveku dela zle, ale bohuzel nic se s tim delat neda. Praktiky mistni policie a vsech uradu jsou verejnym tajemstvim a ani mistni nemaji zadny patent na to, jak se zbytecnym a nesmyslnym uplatkum vyhnout. Mimochodem jsme si pak v praci zjistovali, jestli opravdu 5000 je standardni suma, anebo je to pouze cena pro belochy. Zjistili jsme, ze vsichni bez ohledu na barvu pleti a zemi puvodu musi zaplatit stejne, pokud nechteji stravit cely den u soudu a cekat s jakou naladou prijde pan soudce. Zadne pevne stanovene sazby tady neexistuji, takze opravdu zalezi jen na tom, jak se soudce vyspi a jak moc se mu nelibite...
Jinak cesta nebyla tak strasna, jak nas vsichni predtim desili, ale i tak nam trvala vic jak 6 hodin. Minuli jsme asi deset dalsich policejnih hlidek, ale zadna uz nas nastesti nezastavila. Kluci akorat pokazde kdyz jsme nejakou hlidku minuli zacali znovu nadavat a pritom jasat, jak jsme jim to tentokrat nandali :)
Nakonce jsme se stastne shledali s Alesem a jeho dvema kamarady v restauraci v Kerichu a spolecne jsme vyrazili do Itiba. Hned nastedovalo bourlive uvitani. Uz po ceste, sotva mistni zahledli bileho Landlovera s napisem ambulance zacali halekat a natahovat ruce. Nekteri vykrikovali Alex, Alex, jini spis univerzalni Mzungu, mzungu (beloch). Hned po tom co jsme dorazili do Itiba, se k brane sebehly snad vsechny deti z vesnice a zacaly zadonit susenky a bonbony. Dlouho jsme neodolali a zacali jsme rozdavat z Cech dovezena lizatka, Mysleli jsme, ze nas ti caparti uslapou. Musel zasahnou mistni hlidac a decka drevenou holi seradit do zastupu :)
Dalsi den jsem vyjeli na navstevu uprchlickeho tabora, dobytciho trhu a cajovych plantazi. Zazitku mame spoustu a takovych, ze se to snad ani do emailu vsechno neda napsat. Kouknete na www.danuna,rajce,idnes.cz je tam vyber tech nejlepsich fotek. Vsude jsou skoro same deti, ale kdyz clovek vsechny ty usmudlane a usuplene prcky vidi, tak je proste nemuze nevyfotitJ V uprchlickem tabore se pri prilezitosti oslav ziskani nezavisloti konal koncert pro nas sedm belochu a mistni papalase. Tancilo se, zpivalo se (nepilo ani nehodovalo) a bylo to moc fajn. Pak prijeli papalasi, zacali recnit a bylo po zabave. Zkusene jsme se vymluvili na nejakou neodkladnou schuzku a z tabora jsme zmizeli. Trosku jsem svym odjezdem vzbudili rozchuch, trosku jsem papalasum prekazili to jejich naparovani, kdyz na nasim autem bezelo asi 40 deti a na cele kolo porvavali oblibene Mzungu, mzungu.
Byl to skvely vikend a pokud nekdy pojedete do Keni, tak rozhodne tuhle cast zeme byste nemeli vynechat... Ikdyz jsou vsichni chudsi jak ceska kostelni mys, tak stejne maji porad hubu od ucha k uchu. Ales potreboval pro Adru nejake fotky utrapenych a smutnych deti, ale nepodarilo se. Jakmile vidi belocha a fotak, tak okamzite zapomenou na to, ze maji hlad. Aspon jsme par z nich nakrmili bonbonama a susenkama a aspon nebude mit nova zubni ordinace o pacienty nouzi.
Jo uplne bych zapomnela, ze jsme taky videli uplne cerstve narozene mimino, asi 2 hodiny stare. Bylo krasne, pomackane a nezvykle svetle. Ale Ales rikal, ze tak za 5 dni zacne oxidovat a zcerna :)
Tak to je asi vsechno, zbytek vam povykladam osobne v cervenci.
Mejte se krasne
Pusu D.
